Nové technologie jsou příslibem netušených obchodních příležitostí

Hovoříme-li v současné době o nových technologiích, nevyhneme se termínu Průmysl 4.0. Tento – dnes možná trochu nadužívaný – termín označuje koncept, u jehož zrodu byla potřeba ještě více zkrátit čas, který je potřeba k uvedení nového a kvalitního produktu na trh, a současně umožnit větší diferenciaci produkce podle potřeb jednotlivých zákazníků.

Z technologického hlediska v sobě koncept Průmysl 4.0 zahrnuje takové fenomény, jako jsou internet věcí, umělá inteligence, strojové učení, big data, blockchain, cloud computing, což jsou technologie, které mají potenciál změnit celou řadu aspektů našeho života. Implementace těchto technologií umožňuje v řadě výrobně-ekonomických oblastí digitálně propojovat celou řadu procesů z oblasti vývoje, výroby či servisu a iniciovat tak tvorbu štíhlejších obchodních modelů, vývoj inovativních produktů, automatizaci úkonů a celkově přispívat k zefektivnění výrobního provozu. Použijí-li se výše uvedené technologie společně, systémově, stanou se skutečným prostředkem transformace. Řada výrobních společností již potenciál těchto technologií pochopila a začala s jejich implementací do svých provozů. Takovéto systémy budou schopny se samy učit a dále se autonomně vyvíjet. Na jejich základě budou vznikat celé výrobní platformy, které budou flexibilně řídit výrobní procesy, autonomně je optimalizovat a přizpůsobovat vnějším vlivům.

Díky technologiím Průmyslu 4.0 lze očekávat výrazný posun i v oblasti robotizace a automatizace. Roboty se stanou ještě senzitivnějšími, autonomnějšími, mobilnějšími a jednoduššími z hlediska ovládání. Zakrátko by roboty již měly být natolik inteligentní, že budou schopny rozumět lidské řeči a gestům. Tato zvýšená „vnímavost“ se již zhmotnila do podoby tzv. kolaborativních robotů, určených k jemné kooperaci v bezprostředním kontaktu s člověkem. Druhým trendem robotizace je jejich masivní nasazování do provozů, kde fungují ve velmi komplexních kooperacích robot–robot, takže se již zdaleka nejedná jen o vykonávání izolovaných úkonů, jako tomu bylo v minulosti, ale o robotizaci celých výrobních procesů či provozů.

 

Odlišný způsob práce

Současná situace velmi názorně demonstruje to, jaké nebývalé možnosti průmyslovému provozu nabízí například nástroje tzv. prediktivní údržby a remote servisu. Řešení pro prediktivní údržbu a platformy pro komunikaci mezi servisem a zákazníkem, založené na principech internetu věcí, pokročilých senzorických zařízeních a sofistikovaných analytických nástrojích, nabízejí světoví výrobci již několik let. V současné době se však ukazuje, že tato řešení nejsou pouze výhodná, ale přímo nevyhnutelná. Nucená omezení fyzického kontaktu mezi lidmi vedla v řadě případů až k zastavení výrobních provozů, což firmám, které již nástroje vzdálené správy implementovaly, získává značnou konkurenční výhodu. O těchto řešeních by proto měl co nejdříve začít vážně uvažovat každý průmyslový podnik bez ohledu na svou velikost.

Je třeba zdůraznit, že prediktivní údržba vyžaduje výrazně odlišný způsob organizace práce, než jaký se očekává u reaktivní či preventivní údržby. Nečeká se na to, až dojde k havárii, kterou se následně servisní pracovníci snaží v co nejkratším čase opravit. To je tzv. reaktivní údržba, která předpokládá, že firma má dostatečně zásobený sklad náhradních dílů, ve kterém však leží „umrtveny“ značné finanční prostředky. Z hlediska efektivity provozu není optimální ani preventivní údržba, která sice umožňuje vyhnout se havarijním situacím, ale je to za cenu, že často dochází k odstávkám strojů, které nebyly nutné. Při prediktivní údržbě, která je založena na samotných provozních podmínkách zařízení a na nastavených parametrech jeho funkcí, vědí servisní pracovníci dopředu, kdy a jaká servisní událost nastane, mohou tedy v předstihu objednat potřebné náhradní díly přímo u výrobce, resp. u distributora. Odstávkový čas je tak z dlouhodobého hlediska zkrácen na opravdu nejnezbytnější minimum.

 

Digitální podnik

Prediktivní údržba z druhé strany klade poněkud vyšší nároky na vybavení servisního týmu. Investice do něj se ale určitě vyplatí, protože jen díky němu lze dlouhodobě a zcela zásadně snížit náklady na skladové zásoby náhradních dílů a na skladové prostory vůbec.

Dalším zásadním přínosem prediktivní údržby je, že se stává integrální částí výrobního procesu a může tak přispívat k technickým a procesním inovacím výroby čili ve výsledku ke zvýšení její kvality a efektivity.

Shrneme-li výše uvedené, lze říci, že úběžníkem, k němuž aplikace technologií, jež jsou součástí konceptu Průmysl 4.0, směřují, je tzv. digitální podnik (Digital Enterprise), což je termín propagovaný například společností Siemens. Cesta k tomuto digitálnímu podniku vede přes podporu digitalizace ve výrobních i zpracovatelských odvětvích průmyslu, a to ve všech fázích hodnotového řetězce. Jeho realizace by tak měla být jakýmsi naplněním konceptu Průmysl 4.0.

 

Pandemií vynucené změny chování nepochybně povedou – a již se tak děje – i k rozvoji a vzniku nových digitálních nástrojů a technologií v oblasti marketingu a prodeje. Společnost Facebook v dubnu provedla rozsáhlý průzkum mezi 86 000 americkými malými a středními podniky, z nějž vyplynulo, že velká jejich část zintenzivnila využívání internetových nástrojů. Zhruba polovina z nich (51 %) uvedla, že zintenzivnila on-line komunikaci se svými klienty, a 36 % malých podnikatelů dokonce k prodeji svých produktů začalo používat výhradně on-line nástroje. Více než třetina z nich (35 %) také zvýšila využívání digitálních plateb.

/pj/